Vesmírný marketing
Dobrá reklama byla, je a asi i bude vždy ta, která se dotýkala marketingem a hlavně doposud netknutých míst. Proto je samozřejmé, že se i dnes najdou místa, která odolávají reklamám. Vesmír je právě jedním z nich.
O co jde? V roce 1980 se dostal jistý Denis Hope na mizinu, rozhodl se, že zkusí své štěstí a rozprodá pozemky na Měsíci. Odvolával se při tom na dva oficiální dokumenty. Prvním je Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, již schválilo OSN jako reakci na probíhající kosmické programy. V něm se sice praví, že vesmírná tělesa si nemůže nárokovat žádný stát, ale o jednotlivcích tam není ani slovo. Druhým dokumentem byl zákon, jež platí v USA od pionýrských dob a jež praví, že každý se může stát vlastníkem půdy, pokud nikomu nepatří a on o ni projeví zájem jako první. Denis Hope se tedy prohlásil vlastníkem Měsíce a dalších těles Sluneční soustavy. [www.marketing-journal.cz]
Za 25 let provozu Lunar Embassy vydělal přes 8 milionů dolarů. V prvních 15 letech prodal 3.500 pozemků, pravé žně však přišly až s přesunem projektu na internet, kdy se zisky zdvojnásobily.Celkem Měsíc a jiná tělesa vlastní 3 200 000 majitelů, z toho zhruba 8000 pochází z České republiky. Jen dodejme, že Hopeovy pozemky si koupily mnohé světové celebrity. Vlastnictví povrchu vesmírného tělesa bylo jeden čas velmi dobrým budovatelem PR – tiskovými zprávami typu „Společnost XY na Měsíci“ se to jeden čas opravdu hemžilo.[www.marketing-journal.cz]
Zdroj:
www.marketing-journal.cz